Marek Valášek umí matematiku, a dokonce ji dokáže i naučit. Dokládá to titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího pedagoga a 100 tisíc sledujících na YouTube. Probrali jsme, proč studentům matematika nejde, proč situaci nezlepší povinná maturita i jak vést děti k analytickému myšlení.
Co považujete za hlavní úkol učitele?
Správný učitel by měl něco naučit, inspirovat a děti pro svůj předmět nadchnout. Pak by neměl studenty otrávit. Spousta učitelů si myslí, že jejich předmět je tím nejdůležitějším na světě, a pak se vozí po studentech, kterým nejde. Pokud vidím, že děti mají talent na něco jiného, že například závodně sportují, tak jim nedělám ze života peklo kvůli matice.
Poznáte dítě, které to jednou někam dotáhne?
Většinou ano. Učím děti, které mají zápal, zájem a vnitřní motivaci. Nemusí to být nutně pro školu, ale i pro jejich vlastní projekty. Pak o nich například slyším, že studují prestižní univerzitu v Americe. Pak mám děti, které působí jako leklé ryby a baví je jen Netflix. To ale neznamená, že nedostanou od života facku a svůj přístup nezmění. Samozřejmě, stejně tak se může změnit směřování těch s potenciálem.
„Aby člověk byl úspěšný, musí umět něco, za co mu trh zaplatí, a je jedno, kde se to naučí.“
Říká se, že jedničkáři pracují pro trojkaře a dvojkaři pro státní správu. Je v tom kus pravdy?
To se říkalo za nás. Ty, co jim nešla škola, do zaměstnání nevzali, tak začali podnikat. Aby člověk byl dnes úspěšný, musí umět něco, za co mu trh zaplatí, a je jedno, kde se to naučí. Pokud je chytrý, šikovný a pracovitý, může uspět i bez školy. Mám ale dojem, že dnes se prezentuje, že vysoká škola je k ničemu, a ukazují se příběhy lidí jako Jobs, co to dotáhli daleko i bez ní. Už se ale neukazují miliony těch, kteří se na školu vykašlali a nedotáhli to nikam. CEOs Fortune 500 mají z 95 % vysokoškolské tituly z prestižních univerzit.
Odhlédnu od toho, že díky dobrému vysvědčení se dítě dostane na střední školu bez přijímaček, a zeptám se: Nepřeceňuje se vysvědčení?
Občas je potřeba říct: „Nejsi takový borec, jak si myslíš, je třeba, abys zabral.“ V dnešní době plácáme děti po zádech za snahu. To je užitečné tak do třetí třídy. Když vám spadne barák, taky neřeknete: „No, aspoň se ti řemeslníci snažili.“ Vysvědčení, je-li postavené dobře, může dát kvalitní zpětnou vazbu. Proto spousta škol začíná používat formativní hodnocení. Je ale hodně časově náročné. Když se dělá poctivě, zabere poměrně velkou část pracovní doby. Naštěstí se s ním nemusí čekat až na konec pololetí a může se provádět i v hodinách.
„Můžeme děti vést k tomu, aby jednou dělaly to, co je baví. Musí se ale naučit, že i činnosti, které je baví, mají části, které je budou otravovat.“
Rodiče mi za samé jedničky slibovali štěně nebo mobil. Má podobná motivace smysl?
Bylo by báječné, kdyby se děcka chtěla učit sama, tak to ale často nefunguje. Můžeme děti vést k tomu, aby jednou dělaly to, co je baví. Musí se ale naučit, že i činnosti, které je baví, mají části, které je budou otravovat. Externí motivaci používáme i my dospělí. Někdo si za podané daňové přiznání slíbí večeři v dobré restauraci, ale na jiného funguje spíš bič.
Jakou roli hraje učitel v tom, který předmět bude dítě bavit?
Obrovskou! V šesté třídě jsem měl úžasnou učitelku na češtinu a najednou mě začala čeština bavit. Na matfyzu jsem chtěl studovat optiku, ale měl jsem děsného vyučujícího, tak jsem od ní upustil. Naštěstí ty opravdu nadšené studenty neznechutíte tak rychle.
Na matematiku jste měl také dobré učitele? Co jste si z jejich výuky vzal?
Tak půl na půl. Na vysoké jsem měl učitele s velkým „U“ – pana docenta Rokytku. Ten říkával: „Nikdy nesmíte udělat velký krok, abyste třídu neztratil.“ Musím počítat krůček po krůčku. Doteď se s panem docentem potkáváme a občas spolu natočíme i video.
Proč mnozí nemají matematiku rádi?
Matematika má jednu velkou nevýhodu. Když budete ve škole chybět na láčkovce, tak savce se naučíte v pohodě. Když budete chybět na pravěk, tak středověk pochopíte. Když ale nepochopíte zlomky, funkce..., tak se nehnete dál. Cokoliv, co se v matematice naučíte, budete potřebovat dále. Lidé ale přirozeně zapomínají a skoro každý má období, kdy má špatného učitele, nepochopí látku, dlouho chybí nebo řeší problémy a škola jde stranou. A pak máte mezeru, která vám znemožňuje chápat další látku, a matika přestane dávat smysl.
„Máme pocit, že když je něco důležité, tak by to mělo být povinné. To je omyl.“
Co odpovídáte, pokud se vás studenti ptají, k čemu jim látka bude?
To je individuální. Odpovídám: „Řekni mi, co budeš dělat, a já ti řeknu, co si máš vzít z hodin matematiky.“ Většinou ale nevědí, co budou dělat. Když nevědí, tak ať si odnesou co nejvíc, protože na většině vysokých to bez matiky nejde. U každé látky se také snažím ukazovat její praktické použití. Nic z toho, co studenty učíme na střední škole, si matematici nevymysleli proto, aby je trápili. Každá část středoškolské matematiky má nějaké využití. Například dnes jsme používali trigonometrii k tomu, abychom u obchodu navrhli rampu pro vozíčkáře.
A co v běžném životě?
Když jsme si vyjednávali hypotéku, tak nám bankéř nabízel možnost mimořádné splátky, ale za vyšší úrokové sazby. Během minuty jsem si spočítal, že i kdybychom možnost mimořádné splátky využili, zaplatili bychom stejně. Nebo jsem pracoval ve firmě, kde jsme měli velkého zákazníka. Kolegyně z fakturačního si myslely, že nám málo vynáší. Tak se to začalo řešit, až jsme o něj přišli a museli propustit půlku firmy. Když jsme si to spočítali sami, tak jsme zjistili, že to byl náš nejvýdělečnější zákazník. Kolegyně neuměly základní práci s procenty. Já se snažím dětem ukazovat, že problém se dá řešit různě. Matematika je pavučina, kde všechno souvisí se vším. Díky matematickému myšlení se naučíte i složitý problém rozložit na menší, které se dají řešit jednodušeji. Vidíte věci, které jiní lidé nevidí.
„Pro dnešní svět je horší nerozumět anglicky než neumět počítat. Svět se tím zmenší na setinu.“
Jak se díváte na povinnou maturitu z matematiky?
To je podle mě blbost. Bylo by super, kdyby každý uměl matiku? Ano. Zlepšilo by to spoustu věcí? Možná. Má být povinná maturita z matematiky? Ne. Máme pocit, že když je něco důležité, tak by to mělo být povinné. To je podle mě omyl. Pojďme raději investovat do dobrých učitelů matematiky. Když zavedeme povinnou maturitu z matematiky, otrávíme 80 procent děcek. Na maturitu z matematiky se totiž hlásí jen pětina studentů. Z těch, co si ji vybrali – tedy ti, co si myslí, že ji umí – ji neudělá 20 procent. To je vysoká neúspěšnost. Jak by to vypadalo, kdyby maturovali všichni? To je buď nereálné, nebo by to byla tak jednoduchá zkouška, že by postrádala smysl – což se mimochodem podle mě stalo letos.
Já bych chtěl, aby se studenti rozvíjeli v tom, v čem jsou dobří, ne aby se trápili s matematikou. Osobně bych dal spíše povinnou angličtinu. Pro dnešní svět je horší nerozumět anglicky než neumět počítat. Svět se tím zmenší na jednu setinu.
V jednom rozhovoru jste říkal, že Člověče, nezlob se hrajete s vlastními dětmi se dvěma kostkami. Máte další tipy, jak s dětmi procvičovat matematiku hravým způsobem?
Deskovky obecně jsou super. Nemusíte hned hrát šachy, stačí hry typu Osadníci z Katanu. Děti se učí kombinačnímu myšlení – když vymění ovečku za dřevo, tak budou moci postavit vesničku. Super hra je například Patchwork. Hraji ji s dcerou už od jejích sedmi let. Má skoro nulový faktor náhody.
„Jak poznáte dobrou školu? Třeba i tak, že si dítě popláče, když tam nemůže, protože je nemocné.“
Jak jste vybíral školu pro svou dceru, na co jste se soustředil?
Se ženou jsme školu vybírali tak dva roky. Vytipovali jsme si jak klasické, tak i ty alternativní, a požádali je, zda se můžeme přijít podívat do výuky. Školy, které nám to neumožnily, jsme vyškrtli. Navštěvovali jsme i dny otevřených dveří a bavili se s učiteli. Postupně jsme škrtali a škrtali, až zbyly dvě – obě soukromé. A protože ty nejlepší školy jsou plné, následovala výběrová řízení. Během nich jsme čtyři hodiny vyplňovali dotazníky a diskutovali se zástupci školy, abychom se na obou stranách ujistili, že máme stejný pohled na vzdělávání. A víte, jak poznáte dobrou školu? Třeba i tak, že si dítě popláče, když tam nemůže, protože je nemocné.
Co dalšího vedle výběrových řízení může pomoci k hladké spolupráci školy a rodičů?
Těch nástrojů je spousta. Například školy, kde učím a kde máme dceru, pořádají třídní schůzky formou tripartit či triád, kde se potká učitel, žák a rodič. Když je dítě šikovné, tak ho může učitel pochválit před rodičem. Když mu něco nejde, tak dítěti řekne, kde zabrat, a slyší to i rodič. Když se to dělá citlivě, skvěle to napomáhá tomu, aby byli všichni na stejné vlně. Protože cílem je, aby si student ze školy odnášel co nejvíc.
Marek Valášek
Učitel matematiky na 1. IT gymnáziu a Anglickočeském gymnáziu Amazon. V roce 2022 vyhrál anketu o nejoblíbenějšího učitele Česka Zlatý Ámos. Matematiku vysvětluje nejen studentům na portálech Mathematicator.com, LearnTube.cz a YouTube, kde má téměř 100 tisíc sledujících.