Říká se, že angličtina je nutností, němčina příjemným bonusem a některý z asijských jazyků katalyzátorem celé kariéry. Nad přínosy studia cizí mluvy pro zdraví i vaše konto se zamýšlí Lukáš Vincent.
Skeptici tvrdí, že tři čtvrtiny zaměstnanců komunikují s cizincem jednou za (uherský) rok. Jsme tedy na úpatí doby postlingvistické? Ekonomové i vědci se shodují, že zatím ne. Ve vedlejším Německu si vydělá jazykově vzdělaný zaměstnanec v průměru o čtyři procenta více, což za celou kariéru znamená 110 tisíc eur navíc. Ve Francii má rozdíl v příjmech činit dokonce 22 tisíc eur. Podle Marka Bališe, šéfa HR české kanceláře KPMG, se lepším kariérním vyhlídkám mohou těšit i tuzemci: „Pro firmy jsou jazykově vybavení zaměstnanci vždy přínosem. Patří mezi učenlivé a celoživotnímu vzdělávání nakloněné členy týmu, kteří firmě pomohou k vyšší prosperitě.“ K jinému závěru došli Britové. U nich – na rozdíl od dalších 18 západoevropských zemí – znalost dalšího jazyka statisticky významnou platovou prémii nepřináší.
Bilingvní mozek může posunout nástup stařecké demence až o 5 let.
Platí, že v zemích, jejichž obyvatelé vykazují vyšší míru lingvistických schopností, se vyplácejí i vyšší mzdy. Na vrcholu evropského porovnání se podle dat Evropské unie nachází Švédsko, kde 97 procent obyvatel ovládá druhý jazyk. V závěsu pak figurují Dánsko, Lucembursko a Finsko s více než devadesátiprocentním podílem bilingvních.
Na opačné straně spektra najdeme anglicky hovořící národy, které pod dojmem dominance své mateřštiny na řeči stále více „kašlou“. V Británii se ve třetím tisíciletí propadl zájem o maturitu z němčiny a francouzštiny o 50 procent. Situaci nevyváží ani drobný růst zájmu o španělštinu a čínštinu.
Jak si vedou Češi? Eufemisticky řečeno nic moc. Společně s Francií, Itálií, Polskem a Rumunskem patříme v Evropské unii ke spodku, a to navzdory tomu, že základy angličtiny učí už mateřské školky a jazykové kurzy patří k nejpopulárnějším zaměstnaneckým benefitům. Podle dat Českého statistického úřadu z loňského roku pětina Čechů kromě češtiny nehovoří žádným jazykem a jen 31 procent označuje svou úroveň jako pokročilou. Přitom podle statistik personální agentury Grafton Recruitment 40 procent loni nabízených pracovních pozic vyžadovalo minimálně znalost jedné řeči, ve 13 procentech pak rovnou dvou. Zaměstnavatelé žádají nejčastěji angličtinu, následně němčinu a francouzštinu. Poptávce nabídka odpovídá. Češi se v 66 procentech případů chlubí angličtinou, ve 12 procentech němčinou a v 7 procentech francouzštinou. Ještě před 30 lety dominantní ruština se v průzkumech neobjevuje, ačkoliv podle škol po ní mezi mileniály postupně roste poptávka.
Nejlepší věk pro zahájení studia angličtiny jako druhého jazyka nastává po desátém roce života.
Oddálení demence i vyšší sebevědomí
Ekonomické dopady nepředstavují jediný stimul ke studiu. I intelektuálních důvodů najdeme tuny. Skrze studium cizí mluvy zpětně poznáváme logiku té své a učíme se chápat odlišné způsoby myšlení a jiné kulturní vzorce. Znalci se pak mohou ponořit do uměleckého díla bez překladatelské interpretace. Vzpomeňte si, kolik dobrých vtipů se třeba v Přátelích ztratilo v dabingu. Podle vědců má jazyková výuka i řadu dalších benefitů. Bilingvní mozek se s postupujícím věkem stává flexibilnějším a adaptabilnějším a může posunout nástup stařecké demence až o 5 let. Další výzkumy mluví o rychlejší rekonvalescenci z následků mozkové mrtvice. Na změny v předním laloku ale nemusíte čekat až do penze. Mozek bilingvistů umí podle vědců mnohem lépe uchovávat informace, koncentrovat se i řešit problémy. Řada studií taktéž potvrzuje, že vícejazyční jsou sebevědomější a kulturně otevřenější.
Kdy je nejlepší čas začít?
Oproti obecnému předpokladu neznamená dřívější začátek lepší výsledky. „Malé děti jsou velmi špatné v explicitním studiu, protože ještě nemají plně vyvinutou kognitivní kontrolu, pozornost a paměťové schopnosti,“ uvádí Antonella Sorace, profesorka vývojové lingvistiky na Univerzitě v Edinburghu. Tři roky stará studie Massachusetts Institute of Technology postavená na online kvízu, který podstoupilo téměř 700 tisíc lidí, zjistila, že nejlepší věk pro zahájení studia angličtiny jako druhého jazyka nastává po desátém roce života.
Angličtina je lingua franca a ani odchod Británie z Evropské unie status quo nezmění. K němčině máme blízko z geografických i obchodních důvodů a francouzština patří bohémství, kultuře a „dobrému životu“. Španělštinu zase po první čínštině používá nejvíce lidí na světě, ruštinu se jako Slované naučíme snáze, čínština má budoucnost a hindština nebo arabština vás vyzdvihnou k nečekané kariéře. Na otázku, na kterou řeč vsadit, existují tuny odpovědí. Magazín 1843, odnož prestižního Economistu, pro vás v textu „What is the best language to learn“ připravil business case pro každý z pěti nejpopulárnějších jazyků. Pokud ale nemáte silný kariérní důvod, doporučují autoři řídit se především srdcem a vybrat si mluvu kultury, k níž přirozeně inklinujete. Jinými slovy, pokud milujete francouzské filmy, italské jídlo nebo španělský fotbal, vaše studium bude o to příjemnější. Že se nemůžete k učení dokopat? Pak přesně pro vás máme odstavce níže.
Technologie místo studia
Od začátku 21. století do studia řečí významně vstupují počítače. Automatické překlady Google Translate nebo Microsoft Translator, ze kterých člověk většinou pochopil jen základní myšlenku a při složitějších větách sloužily spíše pro pobavení, odchází rychle do zapomnění. Jistě jste si všimli, že Google Translator v posledních několika letech urazil pořádný kus cesty. Za jeho zlepšením stojí Čech Tomáš Mikolov, který do Googlu nastoupil v roce 2012 a na překladač aplikoval nové modely neuronových sítí. Na výsluní se dere i jeden nováček – DeepL, který na bázi strojového učení vytváří překlady, jež na první pohled od těch profesionálních nerozeznáte. Rovněž sami překladatelé přiznávají, že v některých typech zakázek by je mohly počítače vytlačit z trhu. Cenami ověnčeného Martina Hilského DeepL zcela jistě nenahradí, ale s technickou dokumentací nebo jednoduchým návodem k použití si poradí.
V tuto chvíli to navíc vypadá, že daleko nejsou ani technologie, které budou schopny tlumočit skrze naslouchátko přímo do ucha. Amazon vám takových produktů nabídne na 400, stále však mají své mouchy. Ovšem i kdyby technologie znovu postavily babylonskou věž, znalost řečí se zbytečnou nestane.
.png){kind=avatar}
