V rámci akčního plánu Evropské komise předkládá Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) zprávu*, v níž se mimo jiné zabývá využitím regulatorních pískovišť v EU. V současnosti je v členských státech pouze několik regulátorů, kteří přistoupili ke zřízení regulatorních pískovišť (konkrétně v Dánsku, Litvě, Nizozemsku, Polsku a Velké Británii). Nutno podotknout, že všechna tato pískoviště byla zřízena teprve nedávno, a sice v letech 2016–2018. První bylo založeno ve Velké Británii tamním orgánem finančního dohledu (FCA) a za dobu dvou let své existence se těší nebývalému zájmu (letos proběhlo již čtvrté kolo přihlášek). Dle současných indikací lze očekávat, že seznam států s vlastním pískovištěm se bude do budoucna rozšiřovat (např. Norsko, Rakousko, Estonsko a Maďarsko). Česká republika zatím bohužel na tomto seznamu nefiguruje.
Za vytvářením regulatorních pískovišť stojí snaha vytvořit příznivé prostředí, které bude podporovat využití nových technologií za současné aplikace regulačních mechanismů. Regulatorní pískoviště si lze představit jako specifické prostředí (schéma) vytvořené regulátorem tak, aby umožňovalo soukromým společnostem zkoušet své nové inovativní finanční produkty, finanční služby či obchodní modely. Toto „zkoušení“ přitom musí být v souladu s předem schváleným zkušebním plánem a musí probíhat za přímé interakce a stálého dohledu regulátora.
Pokud jde o fungování těchto pískovišť, většinou zahrnuje poměrně rozsáhlé využití volné úvahy regulátora (zpravidla vedoucí k mírnějšímu uplatnění některých regulatorních pravidel). Základním předpokladem je, že společnosti účastnící se tohoto programu musí splňovat všechny relevantní zákonné požadavky vztahující se na jimi vykonávanou činnost. Jedině tak mohou regulatorní pískoviště pomoci regulátorům a soukromým společnostem lépe porozumět vzájemným problémům.
Dle zprávy ESMA mají pískoviště několik společných znaků. Mezi ty nejvýznamnější lze řadit to, že:
(i) nejsou limitována pro specifickou část finančního sektoru (může se jednat např. o oblast bankovnictví, pojištění atd.),
(ii) jsou otevřena pro firmy, které na trhu již působí, i pro ty, jež teprve hodlají na trh vstoupit, případně i pro další firmy (např. poskytovatelé technologických služeb spolupracující s finančními institucemi),
(iii) nejsou omezena na testování regulovaných finančních služeb – mohou zahrnovat i další služby či produkty, které umožňují poskytovat regulované finanční služby jiným subjektem nebo snadněji dodržovat regulatorní pravidla (např. pokud jde o zamezení praní špinavých peněz nebo blockchain technologie),
(iv) neumožňují výkon regulovaných finančních služeb bez licence,
(v) stanovují specifické podmínky pro účast, působení (včetně testování a hodnocení) a výstup z regulatorního pískoviště.
Ačkoliv jsou benefity tohoto „zkušebního provozu“ patrné, na straně dohledových orgánů panují samozřejmě i obavy. Mezi ty největší patří především, že návrhy testované v regulatorních pískovištích mohou být spotřebiteli a/nebo trhem vnímány jako podporované ze strany kompetentních orgánů. To by vedlo např. k riziku hrozícímu dotyčnému orgánu v případě, že spotřebiteli vznikne újma v přímé souvislosti s poskytovanou službou v průběhu trvání regulatorního pískoviště.
Navzdory rizikům je každá iniciativa podporující technologický pokrok vítaná. Pro větší rozšíření regulatorních pískovišť (ať už na území České republiky či v jiných členských státech EU) bude však do budoucna třeba vyřešit otázky týkající se např. právního zmocnění regulátora k vytvoření pískoviště, správného nastavení mechanismu jeho fungování, nastavení vztahů s finálními uživateli apod.
*Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (European Securities and Markets Authority – ESMA). Report: FinTech: Regulatory Sandboxes and Innovation Hubs [online]. JC 2018 74. Dostupné z: https://www.esma.europa.eu/sites/default/files/library/jc_2018_74_joint_report_on_regulatory_sandboxes_and_innovation_hubs.pdf.
.png){kind=avatar}
