Evropská komise chystá nová pravidla pro digitální služby. Měla by přinést největší změny od roku 2000.
Komplexní soubor nových pravidel pro digitální služby včetně sociálních médií, online tržišť a dalších online platforem fungujících v Evropské unii – tak vypadá nový návrh dvou nařízení z dílny Evropské komise, tzv. akt o digitálních službách (Digital Services Act) a akt o digitálních trzích (Digital Markets Act).
Za poslední dvě desetiletí jsme byli svědky nástupu technologických gigantů. Vezmeme-li v úvahu, že legislativa v oblasti regulace internetových služeb nedoznala zásadních změn od doby přijetí směrnice o elektronickém obchodu (z roku 2000), je představení nových pravidel očekávaným a pochopitelným krokem.
Cílem těchto dvou návrhů není pouhé vytvoření nových pravidel regulujících činnost velkých online platforem. Nová pravidla mají totiž dopadat více či méně na všechny subjekty v online světě. Měla by lépe chránit spotřebitele a jejich základní práva v online prostoru a vést ke spravedlivějším a otevřenějším digitálním trhům. Komise si od nich také slibuje podpoření inovativnosti, růstu a zvýšení konkurenceschopnosti napříč jednotným trhem. V neposlední řadě by také měla pomoci malým a středním podnikům a přinést uživatelům lepší, spolehlivější a transparentnější online služby.
Akt o digitálních službách
I když akt o digitálních službách nemíří pouze na velké hráče v online světě a dotýká se i těch menších, jsou to právě velké společnosti typu Facebook a Google, které by měly pocítit jeho dopad nejvíce. Právě na ně cílí více závazných pravidel. Důvodem rozdílného přístupu je jejich odlišný (nepochybně větší) vliv a dopad na společnost. Pokud jde o konkrétní povinnosti, tak ty míří zejména na obsah na internetu a větší transparentnost služeb.
Principy odpovědnosti ohledně hostovaného (zprostředkovaného) obsahu obsažené ve směrnici o elektronickém obchodu zůstávají sice obecně nezměněny, návrh ale představuje nové povinnosti a pravidla týkající se hlášení a odstraňování nezákonného obsahu. Mezi ně patří např. povinnost vytvořit uživatelsky přívětivé postupy pro účely hlášení a odstraňování nelegálního obsahu, povinnost poskytovat odůvodnění takových kroků a umožnit obranu ze strany uživatele, povinnost zveřejňovat detailní zprávy týkající se odstranění nezákonného obsahu nebo povinnost spolupracovat s orgány členských států jak při odstraňování nezákonného obsahu, tak při identifikaci určitých uživatelů.
Návrh nesměřuje pouze proti nelegálnímu obsahu, ale rozeznává i obsah škodlivý. V rámci boje proti škodlivému obsahu (včetně dezinformací) cílí návrh zejména na zvýšení transparentnosti, pokud jde o fungování poskytovatelů digitálních služeb a šíření obsahu mezi uživateli.
Mezi opatření, která se mají za tímto účelem zavést, patří především „zprůhlednění“ mechanismů, na jejichž základě funguje cílené šíření a personalizace obsahu (včetně reklam). Platformy budou mít mimo jiné povinnost poskytnout uživateli ve „srozumitelném jazyce“ popis zásad, postupů, opatření a nástrojů používaných za účelem moderování obsahu, včetně algoritmického rozhodování.
Akt o digitálních trzích
Druhý návrh, který je součástí této komplexní reformy, se zabývá nerovnováhou na digitálním trhu způsobenou dominantní rolí velkých online platforem (označovány za tzv. gatekeepers, tedy „strážce bran“). Nová pravidla navržená Komisí usilují o to, aby velké platformy, které mají významný vliv na fungování vnitřního trhu díky svému postavení zprostředkovatele online služeb, podléhaly zvláštnímu regulačnímu režimu.
Tento režim by měl zahrnovat například zákazy určitého chování a přísné sankce, které kopírují sankční režim používaný v případě porušení pravidel hospodářské soutěže. Kromě už známého institutu pokut v podobě procent z celosvětového obratu by měl nově zahrnovat i sankci ve formě nucené restrukturalizace společnosti. K jejímu udělení by ale měla dojít pouze v krajních případech, pokud jiné sankce nebudou účinné.
Rozsah použití nových pravidel se v zásadě omezuje na poskytovatele tzv. „klíčových základních služeb“ platforem (půjde o velké online platformy, jako jsou vyhledávače, sociální média, tržiště, obchody s aplikacemi, cloudové služby, platformy pro sdílení videa, operační systémy atd.), které splňují stanovená kritéria. Jedná se mimo jiné o následující předpoklady – významný dopad na vnitřní trh a činnost v několika zemích EU, silná zprostředkovatelská pozice, tj. zprostředkovává kontakt mezi rozsáhlou uživatelskou základnou podnikatelů a koncových zákazníků, stálá a pevná pozice na trhu.
Další kroky
Evropský parlament a členské státy nyní projednají návrhy Komise a přijmou-li je, bude jejich konečné znění přímo použitelné v celé Evropské unii. Než se tak stane, tak s největší pravděpodobností budeme svědky dlouhého legislativního procesu ovlivněného zájmy mnoha různých stran. Ačkoliv může trvat řadu let, než budou nově představená pravidla účinná a právně vymahatelná, nelze než doporučit, aby dotčené společnosti věnovaly těmto návrhům náležitou pozornost. Schválení těchto pravidel totiž bude představovat podstatné změny v obchodních modelech řady společností a bude mít významný dopad na konkurenceschopnost na digitálních trzích.
