Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) a Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) pracuje s pojmem krypto aktiva, která zahrnují jak kryptoměny a virtuální měny, tak i digitální tokeny. Samotná krypto aktiva lze pak rozdělit na investiční či majetkové („asset“), platební („payment“), užitné („utility“) a kombinaci dříve zmíněných, tzv. hybridní („hybrid“), jejichž povahu jsme již popsali v článku o jednotném výkladu krypto aktiv v Daňových a právních aktualitách.
Právě platebními krypto aktivy (tokeny) se zabývala ve své odpovědi na dotaz ohledně obchodování s tzv. převodními tokeny ČNB. Došla k závěru, že nejsou ani bezhotovostními peněžními prostředky, ani elektronickými penězi. Pro jejich nákup, prodej či směnu na vlastní účet se tedy nevyžaduje povolení ČNB. Povolení bude naopak potřeba při obchodování s deriváty na převodní tokeny, pro fondy investující do platebních tokenů a v případě směnáren tokenů. Platební tokeny nepředstavují právo jako například majetková/investiční aktiva (tokeny) a proto nejsou investičními nástroji. Co ale v případě majetkových a užitných krypto aktiv? Budou tedy spadat do působnosti směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID II)?
Zdá se, že pravděpodobně ano. ESMA se na členské státy obrátila s dotazem, zda lze krypto aktiva (kromě platebních a užitných) podřadit pod definici finančního nástroje dle MiFID II. Většina z nich dospěla k závěru, že ano. To by však znamenalo, že by krypto aktiva podléhala taktéž související regulaci o prospektu (mají-li být veřejně nabízeny), transparentnosti (povinnost informovat investory), zneužití trhu (emitenti se nesmí dopouštět tzv. insider tradingu) apod.
Jiná situace je v jednotlivých národních úpravách. Podřazení krypto aktiv pod pojem finančních nástrojů je odpovědností každého členského státu a závisí na způsobu, jakým transponoval právo EU. Například v České republice se krypto aktiva dle současné legislativy za cenný papír nepovažují, jelikož ho občanský zákoník definuje jako listinu. Krypto aktiva však mají dematerializovanou formu. Nemohou být ani zaknihovanými cennými papíry, protože ty jsou v souladu s občanským zákoníkem a zákonem o podnikání na kapitálovém trhu (ZPKT) zapsány do evidence zaknihovaných cenných papírů či evidence na ni navazující.
Na trhu tedy vzniká v důsledku nejednotnosti regulace paradoxní situace, kdy některé státy krypto aktiva regulují, jiné nikoli. Řada evropských států přitom začala s přípravou vlastního legislativního rámce s cílem přilákat investory. Příkladem může být Lichtenštejnsko, které přijalo komplexní právní úpravu obchodování s digitálními aktivy: Blockchain Act. Nabízí se tedy otázka, zda by se měla Česká republika vydat obdobným směrem, nebo počkat na oficiální kroky Evropské unie. Ministerstvo financí už uspořádalo veřejnou konzultaci ohledně blockchainu, virtuálních měn a aktiv. Další měsíce nám tedy napoví, jakým směrem bude Česko i EU v oblasti krypto aktiv a blockchainu směřovat.
.png){kind=avatar}
