Index finanční situace domácností v květnu 2020 poprvé po desetiletém růstu klesl a je na úrovni roku 2017. Znamená to, že se subjektivní dojem lidí z toho, jak vycházejí s penězi a jak se situace meziročně proměňuje, zhoršil. Nálada je i ale přes nárůst nejistoty relativně dobrá. Lidé věří, že česká ekonomika má to nejhorší za sebou a že se propad nebude už dál prohlubovat. Vyplývá to z pravidelného průzkumu, který analytická organizace STEM provádí ve spolupráci s KPMG.
Relativně dobrá nálada je daná i tím, že značná část domácností dokázala během období růstu nashromáždit finanční prostředky nebo uskutečnit investice, které jim v případě, že se potýkají s menším poklesem příjmů, umožňují pokoronavirové období přejít bez větších problémů. „Jde o jistý klid před přívalem nepříznivých dat. Významnější propouštění ještě nezačalo, lidé měli možnost akumulovat úspory a nemusí zatím splácet odložené závazky,“ komentuje výsledky průzkumu Mojmír Hampl, ředitel služeb pro finanční sektor KPMG Česká republika.
Průzkum ukázal, že zásadní problémy má nyní zhruba 5 % obyvatel, což je asi 400 tisíc dospělých. Jde o dvě velké skupiny – buď pracovníky z přímo zasažených odvětví anebo lidi, kteří měli problémy už před pandemií. Pětina lidí (22 %) se uskromnila, sahají do rezerv nebo odkládají investice. 36 % lidí zastává názor, že vliv pandemie na jejich finanční situaci je snesitelný a na 37 % nezaznamenalo žádný vliv.
Kontinuální výzkum Trendy provádí analytická organizace STEM (www.stem.cz) od počátku 90. let metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let. Respondenti jsou vybíráni kvótním výběrem, vždy je dotázáno alespoň 1 000 respondentů.
Paniku tvoří popis minulosti
Finanční dopad častěji pociťují živnostníci a podnikatelé, ale také lidé s nižším vzděláním, typicky z dělnických profesí. Pokud bychom vzali v úvahu faktor věku, nejpočetněji zastoupenou skupinou, na jejichž finanční situaci neměla pandemie žádný vliv, jsou nijak překvapivě senioři. Do značných potíží se naopak nejčastěji dostali lidé ve věku 45 – 59 let. Potíže nedopadají na všechny části populace stejně, zaměstnanci byli dosud „chráněni“ díky kurzarbeitu. Tomu odpovídají i aktuální čísla: bez práce bylo v červnu jen 3,7 % lidí. Podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí pomohl program Antivirus udržet pracovní místo každému čtvrtému zaměstnanci v soukromé sféře a celkový počet podpořených zaměstnanců byl v polovině července skoro 720 tisíc. Úřad práce uzavřel v rámci Antiviru dohodu o podpoře s každou pátou firmou, která za své zaměstnance odvádí pojistné. „Krize zasáhne všechny skupiny obyvatel, ty nízkopříjmové samozřejmě nejdřív a nejvíc. Na druhou stranu do krize jdeme v lepší situaci než dřív,“ připomíná uplynulá „tučná“ léta sociolog a ředitel STEM Martin Buchtík.
To, jak lidé svou finanční situaci vnímají, ovlivňují především tři typy událostí: kroky politické reprezentace, tedy zda dokáže v lidech vzbudit pocit, že ví, co dělá; mezinárodní dění a vývoj makroekonomických ukazatelů. Jak se ale lidé přesvědčili, dopady zahraničního dění (krize) jsou zprostředkované a nejsou bezprostřední. Zprostředkovaně také působí vývoj makroekonomických ukazatelů – v rukou jej mají opět politici. Roli hrají také média. „Právě novináři a média z velké části ovlivňují, jak lidé krizi vnímají. Když vidí ve veřejném prostoru špatná čísla, začnou panikařit, ačkoliv jde vlastně o popis minulosti. Navíc Češi mají tendenci věřit špatným zprávám víc než těm dobrým a špatnou zprávu uvěří i tomu politikovi, kterému normálně nevěří,“ doplňuje Mojmír Hampl.
Bývalý viceguvernér ČNB odhaduje tři možné scénáře budoucího vývoje. V nejoptimističtějším z nich předpokládá rychlé vzpamatování ekonomiky a míru nezaměstnanosti mezi pěti až šesti procenty. V případě horšího scénáře nás čeká pokles až do třetího čtvrtletí 2021, přičemž bez práce by bylo osm až devět procent lidí. Nejčernější varianta předpokládá pokles ekonomiky v průběhu následujících dvou let o pětinu a míru nezaměstnanosti až 13 %.
.gif)
Poslední výzkum se uskutečnil od 22. května do 1. června 2020, tedy již po skončení nouzového stavu a v době uvolňování přijatých opatření. Konkrétně se v době dotazování (od 25. května) obnovila výuka pro první stupeň ZŠ formou školních skupin, dále se otevřely vnitřní prostory restaurací, hotely a penziony, hrady a zámky, plavecké bazény a byly povoleny akce do 300 osob.
Optimismus jsme neztratili
Ale zpět k průzkumu: z pohledu dlouhodobého vývoje je situace poměrně dobrá. Výhled obyvatel na rok i pět let dopředu je vcelku pozitivní. Pomineme-li poslední dva roky, kdy bylo hodnocení mimořádně pozitivní, je situace podobná jako v době před ekonomickou krizí v letech 2009–13, nebo po jejím odeznění. Lidé věří, že i přes významný a očekávaný propad jde o krátkodobý výkyv. S nadějí očekává budoucích 12 měsíců 41 % Čechů, 38 % se kloní k obavám a 21 % k nejistotě. Propad nadějí do budoucna je nejvíc patrný mezi staršími a lidmi s výučním listem, nicméně k poklesu pozitivních očekávání došlo ve všech skupinách.
„Důvěra v relativně blízkou budoucnost je hodně důležitá. I v lednu, na vrcholu konjunktury bylo 17 % těch, jejichž vyhlídky byly spíše negativní. Nyní je to 30 %. Jde samozřejmě o významný nárůst, ale při pohledu na posledních 30 let vývoje naší země jde spíš o návrat k běžným hodnotám,“ uzavírá Martin Buchtík.
